Tvoření pro radost

Matthew

kocouří stonání díl druhý

aneb jak Matýskovo stonání pokračuje
V neděli se snažím dostat do Matýska pomocí injekční stříkačky alespoň trošku vody. Jediné, čeho dosahuji, je to, že jsem celá poškrábaná a Matýsek přede mnou utíká, jen co se k němu přiblížím. Je jedno, jestli s injekční stříkačkou nebo bez, za každým mým přiblížením tuší nějaký podraz. Ten tam je mazlivý kocourek, je čím dál tím nedůvěřivější. Tudy cesta nevede. Vzpomenu si, že mám v mrazáku slepici a napadá mě, že bych mu mohla zkusit dát slepičí vývar, mám však strach, zda bych mu tím neuškodila. Musím počkat do pondělka a zeptat se veterináře. Dietní granule Specific mu nejedou. Zkouším mu dát trošku dietních granulí Waltham Royal Canin z reklamního balení, které jsem dostala od veterináře. Sláva, pustil se do nich a dokonce se šel po vybílení misky napít. Zřejmě v nich je cosi, co jej nutí pít.

V pondělí ráno volám veterináři a ptám se ho na slepičí vývar. Dozvídám se, že to sice není to pravé ořechové, ale raději ne zrovna vhodné pití než žádné. Objednávám rovnou dietní granule od Royal Canin, pravděpodobně jedny z nejdražších. Zbytek reklamního balení mu míchám s granulemi Specific, kupodivu zbaští oboje. Po návrtu z práce vařím slepici, ráno před odchodem do práce nebylo dostatek času. Uvařený vývar chladím jak malému miminku, jenže Matýsek nechce pít ani vývar. Zato když obírám ze slepice to málo masa, úděsně vyvádí. Skrze slzy se mu snažím vysvětlit, že masíčko nesmí. Nakonec mě kousne do achylovky a uraženě odchází.

V úterý Matýsek sice občas smočí ve slepičím vývaru jazyk, ale za pití se to rozhodně považovat nedá. Z misky vybírá pouze granule od Royal Canin, Specific odmítá. Navíc začíná honit a mlátit Mimi. Nedokážu odhadnout, jestli je v tom vztek - Matýsek je neuvěřitelný vztekloun - nebo se vrací ke starému režimu, kdy se s Mimi občas velice rád rval. V každém případě pro Mimi končí období klídku. A mě se začíná stýskat po tom neuvěřitelně mazlivém kocourkovi. Uklidňuji sama sebe, že pořád lepší skoro zdravý lotr, který utíká z náruče, než nemocný mazlíček.
V práci mezi čtenáři pročítám na internetu nejrůznější kočičí diskuse. Dozvídám se ne zrovna uklidňující informaci, že co veterinář, to jiný způsob řešení problémů s ledvinovými kameny. Dozvídám se však i to, že kočičáci povětšině odmítají baštit dietní konzervy od firmy Hills, které jsem měla v úmyslu zakoupit. Alespoň jsem ušetřila. Raději koupím kapsičky od Royal Canin, ty prý jsou kočičáky akceptovány, i když ti nejvybíravější vypijí jen omáčku. Maximálně mě zaujme informace, že kočičí moč okyseluje acidofilní mléko. Zkusím ho koupit, přinejhorším ho využiji při pečení chleba.

Ve středu Matýskovi předkládám acidofilní mléko a nestačím se divit, jak brzy je miska prázdná. Kočičí chuti jsou prostě nevyzpytatelné. Ze slepičího vývaru si udělám polévku a chleba zadělám vodou. Granule Waltham Royal Canin mu dále míchám s granulemi Specific, první sice vždycky zbaští Royal Canin, ale miska je nakonec přeci jen prázdná. Lískové oříšky v kočkolitu se postupně mění ve vlašské ořechy. Občas vidím Matýska u misky s vodou, na doporučení veterináře mu dávám vodou ředěné mléko.

Je čtvrtek, uplynulo 10 dní od Matýskovy akutní ledvinové příhody. Matýsek se uklidnil, už nehledá v každém mém přiblížení podraz. Granule baští, i když stále nejprve vybírá Waltham Royal Canin. Stále mu dávám acidofilní mléko a ředím mu normální mléko vodou. Vlašské ořechy v kočkolitu jsou občas opravdu slušné velikosti. Stále častěji Matýska zastihnu u misky s vodou. Večer za mnou přijde do postele, i když vyčkává, až budu pěkně zachumlaná a usoudí tak, že už určitě nevstanu a nehrozí tak z mé strany žádný podraz. Ráno mě budí obvyklými způsoby. Rovněž rvačky s Mimi jsou na téměř každodenním pořádku, čas od času lítají i kytky v květináči. Zdá se, že jsme pro tentokrát vše zvládli, i když jsem si vědoma toho, že se vše může kdykoliv znovu opakovat. Může, ale nemusí. Snažím se věřit té druhé možnosti.

Poslední komentáře
10.11.2007 07:37:58: smileyjsem moc ráda, že ses zase vypravila vensmiley. Tobě a Matýskovi přeji aby už bylo pořád jen dobře...